Už dlouho plánujeme cyklovýlet se všemi dětmi. Jenže tenhle týden se Zuzík necítila ve své kůži a proto jsme naplánovali autovýlet okolo Hodějovic. Pravda je, že v sobotu měla vysokou teplotu - ta ale přes noc rychle klesla (alespoň to ta vypadalo) a v neděli ráno byla zase normální. Jenže další den po výletu se teploty vrátily, takže jsem si musel vzít dva dny dovolené, aby se chudinka vyléčila. Naplánovali jsme si mysterku Queel of Angels, tradiční Doubravice vyhled, Stare Hodejovice vyhled a Letec a multikeš Hodowitz/Kostely a kaple 1.
Žabičku jsme zaparkovali kousek od Andělů. Najít všechna o podrobnosti pro vyluštění nebylo až zas tak úplně jednoduché, jak se původně zdálo. Letopočet na stěně kaple byl docela nevýrazný. Po povinné fotce u anděla  jsme jeli na finálku. Bylo to jednoduché, jen cesta přes pole s pichlavými zbytky obilí nebyla pro děti v sandálech to pravé ořechové. Zuzík to vzdala po pár desítkách metrů, takže se vezla na koníčkovi. Kešku ukrytou v krmítku jsme ale našli :-D
Garmin nás potom navigoval na drive-in Doubravice. O ní jsme se pokoušeli už před pár měsíci, byla ale pryč. tentokrát jsme byli úspěšnější - úkryt na dopravní značce byl hodně drzý, stříbrná lepenka ale maskovala dobře. Stejně jsme se ale nepoučili, a při příjezdu ke keši jsme se zapomněli otočit na vhodném místě  (stejně jako před tím), takže jsme jeli hodně daleko úplně zbytečně.
Kostely a kaple 1 nám dala zabrat. Vypadalo to jednoduše. Spočítat okna kostelíku nebyl problém. Horší to bylo se jmény na pomníku. Když nám vyšla finálka pár kilometrů daleko bylo jasné, že etim puťom ně nádo idti. Přišly na řadu logy u keše. Nakonec upozornění, že se má dávat pozor na VŠECHNY jména (tedy i autora pomníčku) pomohlo. Zatímco kačerský potěr si král na hřišti, jel jsem (navigován Garminem) pro kešku. To ale nebylo nejjednodušší. Mému absolutnímu orientačnímu nesmyslu nepomohl ani Garmin. On taky není  až zas tak úplně všespasitelný - obzvlášť když je několik křižovatek a odboček na krátkém úseku. Takže jsem si 2x objel náves než našel správnou cestu a pak se jen jednou vracel. Pěšky by to bylo lepší, ale to by zase trvalo moc dlouho kvůli dětem. Nakonec mě žabička dovezla ke parkovišti, odkud jsem mohl odlovit jak mikrokešku za kapličkou, tak i naši 250 keš - Stare Hodejovice vyhled.
Samotná keška byla ukryta zajímavě. Zasypaná trávou a označena kusem dřeva. Otázka je, jak to je v zimě. Ale bylo léto, pálilo sluníčko a po krátkém boji s komáry byla naše čtvrttisícá keška zalogovaná :-) Okolí bylo dost navštěvované, takže nepořádek kazit docela hezký výhled.
Jako třešinku na dortu jsme si neplánovaně našli Letce. Najít pomníček nadporučíka Roberta W. Whiteheada  (sestřelený kousek před koncem války - taková smůla, pro pilota bohužel poslední) byla hračka. Pár adolescentů si tam fotilo své motorky. Garmin nás navigoval někam šíleně do pole. Nakonec když už jsme se chtěli vrátit k autu a zkusit to z druhé strany jsme uviděli nádhernou geocestičku. A pak ať si PCRomeo buzeruje ohledně ničené okolí keší! Na krabičku schovanou velmi důmyslně pod trávou jsem upozornil Caitlínku, která stála kousek od ní a asi byla postižena slepotou ;-)
Cestou jsme zavezli C+C do Netolic a doma po změření Zuzíka rozhodli, že radši proleží moji pondělní dovolenou. Pak následovalo i úterý a středa, to už pak naštěstí bylo naše koťátko zdravé.