| Lipenske kese I. |
| Saturday, 24 October 2009 19:43 |
|
Protože v sobotu ráno bylo nádherné počasí, rozhodli jsme se po delší
odmlce pro geovýlet. K Lipnu jsme chtěli už dávno, takže bylo
rozhodnuto. Protože jsme vstávali až ko 9, vzali jsme to jako celodenní
výlet se zastávkou někde na oběd. Do Gramina jsem nahrál x-keší kolem Lipna (předpokládali jsme jen pár - tentokrát jsme chtěli víc chodit a méně jezdit. Neplánovaná zastávka byla po cestě k Horné Planě - Želnavy. Zajímavý kostelík - pro mě ještě zajímavější zeď s opěrným systémem. Keška, kterou jsme našli za prosluněného počasí (vzhledem k tomu že před týdnem sněžilo, to byla paráda), navíc obsahovala geocoin (Essex Scouts Jamboree Geocoin). Pokračovali jsme po silnici k Začátku Lipna. Bohužel jsme si neověřili, zda je keška aktivní. Manželka tvrdila ž ano, takže jsme marně prohledali celý prostor pod mostem (dokonce jsem se proplazil i primo pod nim)... Nic, tak jsme to vzdali - až doma si přečetli, že keš je zase disablovaná. Jako náplast na neúspěch jsme jeli pro STF - Lipno monster. Jenže - člověk míní, trajekt mění. Dorazili jsme v 13:10. Do půl bychom čekali, což o to, ale zpátky jel až ve 14:30. A na druhé straně (kromě blízké kešky) nebylo skoro noc co dělat. A navíc jsem měl hlad (a to začínám být protivný). Takže podruhé nic.... Naštěstí po obědě (rychlá obsluha, průměrné, ale zato drahé jídlo) byla Horní Planá kousek. Tahle keška slibovala dlouhý pochod. Taky že ano. Perfektní procházka, při které sice Zuzík skoro pořád říkala "já nemůžu", ale stejně jí to nebránilo statečně šlapat a zpátky i běžet. Odměnou byl moc pěkný pohled na Lipno. Jen mapa v Garminovi nás trosku vypekla - šli jsme po zelené, ale najednou jsme podle Topo mapy byli úplně jinde. Tak jsme odbočili do lesa směrem kolmo na vrstevnice a došli na žlutou (která podle garmina mela byt až za keší :-D ), ktrá nás dovedla ke krabičce. Zpátky nás Zuzík hnala, aby pak v autě padla za vlast a spala až do do odjezdu od Lipna. Poslední zastávkou byla Jozefova Štola. Tahle multina vypadalo moc zajímavě - už proto že prý krátká. I se Zuzkou tedy mohlo být v pohodě. Ale ta spala, tak Bettina zůstala v autě - prý stějně umím líp počítat souřadnice, takže bylo rozhodnuto. V blízkosti stoly mě zaujaly podivné dunivé zvuky vycházející zevnitř. Žeby tam ještě kopali duchové zasypaných horníků? Anebo permoníci? Asi ne, takže jsem rychle spočítal co melo byt spočítáno a zadal druhou stage. Vyšla úplně šílená poloha mimo jakékoliv cesty (podle Garmina). Tak jsem vše přepočítal 2x. Když jsem se při cestě za šipkou přiblížil k místu parkování, přepočítal jsem potřetí :-D Nakonec jsem se po překročení asfaltky všiml cesty a odbočil. Stage 2 jsem na první pokus ignoroval - umístění jména je bezkonkurenční; fakt!!! Když mi to došlo, musel jsem se nad záludnosti autora smát. Zbytek už byla jen procházka lesem. Když jsem dorazil k "jáme po granátu", byl jsem u cíle. Vyměnil jsem dva geocoiny a cestou ještě stihl na mýtině vyfotit prvé "punkové" stromky |